Jdi na obsah Jdi na menu
 


POROD FENKY

14. 1. 2008

PŘIPRAVME SE NA POROD NAŠÍ FENKY

 

Tato zcela normální, běžná událost ve světě všech zvířat, v našem případě u psů, však často bývá pro každého začínajícího chovatele do určité míry záležitostí, hraničící s jeho „infarktovými stavy“. Ale doufám, že zatím vám tento problém v nejbližších dnech „nehrozí“. Proto teď, zatím v klidu nad těmito řádky, které vám poskytnou potřebné základní instrukce, zanechte shonu, nervozity a obav o další budoucnost vašeho miláčka a jeho očekávaných  potomků a přečtěte si  následující návod k úspěšnému zakončení  zcela normálního, reprodukčního procesu, který v nejbližších dnech bude u vaší fenky probíhat. Chtěl bych upozornit na to, že tento příspěvek je psán především pro chovatele vendéenů, ale základní informace platí obecně pro všechna plemena psů.

Jistě jste si již spočítali předpokládaný termín porodu. Dle našich zkušeností, se pohybuje doba březosti feny od 58 do 68 dnů.

V období blížícího se porodu velice záleží na tom, povšimnout si všech  změn chovaní fenky, které nám pomohou určit dobu začínajícího porodu. U fen je pokles tělesné teploty výrazným doprovodným příznakem. V posledním týdnu, od 56. až 57.dne březosti se tělesná teplota snižuje (z normálu teploty 39°C) pod 38°C, a v posledních 15-24 hodin před porodem klesá až na 36°C. Tyto hodnoty však bývají u jednotlivých fen specifické a z hlediska běžné praxe, i z důvodů případného stresování feny, nejsou obecně  použitelné. Obvykle pozorujeme i změny na mléčné žláze fenky, někdy dochází i k mukoidnímu poševnímu výtoku zelené barvy. Posledních 24 hodin se projevuje též snížená chuť až úplné odmítání potravy, někdy i zvracení. Fenka je neklidná, vyhledává úkryt, má zrychlený dech.

Než přejdeme k průběhu porodu fenky a jeho vedení, je na místě zmínit se o přípravě podmínek a pomůcek, které budete v průběhu očekávaného porodu potřebovat. Týden před porodem  doporučuji nakrátko ostříhat fence dlouhou srst v okolí struků a přezky. Základní podmínkou je rovněž zajištění odpovídajícího porodního místa. Nezbytná je porodnice – patřičně prostorná bedna, umístěná v klidném prostředí dostatečně dlouhou dobu před porodem, aby si fena na ni zvykla. Pro naše pbgv jsou odpovídající rozměry porodní bedny zhruba 100 x 100 cm s bočními stěnami alespoň 30 cm vysokými. Vhodné je vnitřní stěny bedny, zhruba ve výši 10 cm, opatřit ochrannými zábranami proti zalehnutí štěněte. Na dno bedny doporučuji pro den porodu položit igelitovou folii, na ni nastlat pleny, nebo čisté přežehlené hadry. Lze použít i kus čistého starého koberce. Počítejme s tím, že v otevírací fázi porodu fenka celé lože mnohokrát přehrabe a v průběhu porodu značně znečistí, proto je nutné mít připravenu zásobu  čistých hadříků, buničiny, případně plen, které v průběhu porodu budete pod fenou vyměňovat. Z naší vlastní praxe mohu doporučit absorpční podložky pro štěňata – Puppy fields, které dokonale zajistí potřebnou hygienu indikovanou při porodu a při dalším odchovu štěňat. Důležitou pomůckou je i elektrická výhřevná dečka, která zajistí pro štěňata v prvním období jejich života optimální teplotu prostředí. Nesmíme zapomenout i na účinný desinfekční prostředek na ošetření pupečního pahýlu narozených štěňat, na nůžky pro přerušení,či zkrácení pupečního provazce. Patří sem i vhodný sterilní materiál pro podvázání pupečního pahýlu, v případě jeho silnějšího krvácení. Pro zjištění porodní hmotnosti máme připravenou kuchyňskou, či jinou vhodnou váhu.

Nachystáme si s předstihem i další pomůcky. Ty nejjednodušší jsou papír a tužka. Každého zodpovědného chovatele šlechtí dokonalá evidence o vrhu ze své chovatelské stanice. Poněvadž variabilita zbarvení štěňat pbgv je rozmanitá, doporučuji zaznamenat si u každého narozeného štěňátka jeho význačné rysy zbarvení (rozmístění barevných znaků), pořadí a čas narození, případně další údaje. K tomuto účelu je vhodné mít připravené namalované obrysy těla štěněte a přímo do tohoto obrázku zakreslovat barevné skvrny.  Zdůrazňuji nutnost těchto záznamů, protože např. časy narození jednotlivých štěňat nám poslouží pro zhodnocení intervalů v průběhu porodu a další případná opatření. Zmíněné malůvky, které si můžete stáhnout na webu http://bgv.web-dog.net  se záznamem rozložení barevných skvrn nám usnadní rozeznávání štěňat v dalších dnech, až do věku zhruba čtyř týdnů, kdy již štěňata rozeznáváme dle jejich specifické fyziognomie a osobních projevů. Pro možné komplikace je dobré poznamenat si i telefonní číslo svého veterináře, případně se s ním dohodnout o pomoci v případě potřeby.

Pak již jen klid, klid a zase klid, jako již  podobně říkal jistý „učitel národů“. Porod je zcela normální fyziologický proces a nutno jej brát zcela bez afektů, zcela racionálně. Jakýkoli spěch, obavy, ukvapené a nepřiměřené, laické zásahy do jeho průběhu nejsou na místě.

Důležitý v této kritické době je stálý dohled. I zcela normální porod trvá mnohdy řadu hodin. Zásadou by mělo být, že je chovatel při porodu účastněn. Důvodů je pro to mnoho, jeho přítomnost fenu uklidňuje, a chovatel zároveň kontroluje, zda porod probíhá bez komplikací. O tom jaká situace nastane, nemůže předem vědět ani ten nejzkušenější chovatel. Měl by však být vždy u porodu a již jen svou přítomností být nápomocen. Neměl by laicky do porodu zasahovat, a snažit se jej urychlit. Pro začínajícího chovatele není snadné vypořádat se psychicky  s určitým utrpením zvířete při porodu. Mnohdy jsou intervaly mezi porody jednotlivých štěňat dvě i více hodin, někdy se normální porod protáhne i na 10 i více hodin. Doba porodu jednotlivých štěňat se pohybuje od několika minut (na počátku porodu), až do několika hodin. Je zapotřebí kontrolovat průběh porodu a sledovat sílu kontrakcí. V tomto případě záleží na erudici a  zkušenostech chovatele. Z těchto důvodů doporučujeme přítomnost zkušeného chovatele u prvních porodů  vaší fenky.Pokud jsme skutečně přesvědčeni o protrahovaném průběhu porodu, s určitou komplikací, je třeba  vyhledat pomoc veterináře.

S hlediska fyziologických parametrů, ovlivňujících průběh porodu fen je třeba poznamenat, že u fen je pánev utvářena celkem příznivě. Hlavička štěňat není zcela zkostnatělá a je schopna přizpůsobit se průměru pánve feny. V poloze přední se rodí 70% mláďat, 30% v poloze zadní, přičemž obě polohy jsou fyziologické.

Podle přibývání intenzity stahů břišního lisu a délky porodních kontrakcí lze porod rozdělit do několika stadií. Prvním je stadium otevírací, ve kterém se plod počíná rovnat do porodní polohy a při průchodu v obalech děložním krčkem rozšiřuje porodní cesty. Po protržení plodových obalů nastává stadium vypuzovací. První štěně otevírá porodní cesty, proto se rodí zpravidla delší dobu a obtížněji. Další štěňátko přichází na svět po 10-30 minutách, ale není to pravidlo, může se narodit i po několika hodinách. Intervaly mezi jednotlivými štěňaty trvají obecně od několika minut až do 2 hodin, ale nejsou výjimky i 6 a více hodin. Záleží na počtu štěňat i na kondici feny, případně na míře vyčerpání matky při protrahovaném porodu. Při prodloužení intervalu mezi štěňaty na více než dvě hodiny, je vhodné požádat o pomoc veterináře. U fen, které rodí poprvé se objeví první štěně obvykle až po 2 až 3 hodinách od prvních stahů. Obecně lze říci, že štěňata na začátku porodu se rodí v kratších intervalech, ke konci kdy bývá fena již vyčerpaná, se intervaly prodlužují, což platí i pro dobu porodu jednotlivých štěňat.

Zpravidla fena leží na boku, někdy však rodí vsedě i ve stoje. Porodními cestami prochází nejprve alantochoriový obal, jehož protržení mnohdy ani chovatel nezpozoruje. Po jeho  prasknutí se objevuje průhledná  vazká tekutina. Poté následuje amnionový obal,naplněný tmavou zelenohnědou plodovou vodou, ve kterém je již vidět plod (viz obrázek č.1). V tomto plodovém obalu vychází štěně na  svět. Obvykle nemusíme při porodu nijak zasahovat, fenka se počne intenzivně olizovat, prokousne plodový obal, překousne pupeční šnůru a plodový obal s lůžkem požírá. V tomto chování bychom ji měli omezit, poněvadž sežere-li více obalů může mít zažívací problémy. Pokud plodový obal fena v průběhu porodu sama neprokousne a neodstraní, je nutné, aby jej přítomný porodník ihned odstranil ze štěněte a uvolnil jeho dýchací cesty od plodové vody. Doporučuji provést ošetření štěněte (vytření tlamičky a otírání těla), energickým způsobem, tak aby svým hlasovým projevem (zakvičením), prokázalo, že je schopno samo dýchat a nemá žádné překážky v dýchacích cestách. Pokud zjistíme, že štěně má problémy s dýcháním, z důvodu výskytu plodové vody v dýchacích cestách, je možnost uvolnit dýchací cesty, tím, že štěně uchopíme v hadříku opatrně a pevně do rukou tak, že fixujeme jeho hlavičku, a prudkým pohybem směrem dolů, odstraníme z dýchacího ústrojí, na principu odstředivosti, plodovou vodu. Tento způsob však použijeme jen v případech, kdy jsme skutečně přesvědčeni, že je toto opatření indikováno a pokud máme s tímto opatřením dostatečné zkušenosti. Pokud fena sama neodstraní plodové obaly, odstřihneme, či lépe nehty odštípneme  pupeční šňůru asi 1,5 centimetru od bříška štěněte, pupeční pahýl podvážeme a vydesinfikujeme. Štěně odložíme feně ke strukům, na výhřevnou dečku. Potřebná teplota prostředí pro novorozená štěnata je 27-30°C. Zelený výtok, objevující se u fen během porodu je normální fyziologický jev způsobený hemochlorinem, uvolněným při odlučování placenty.       

V případech, kdy průběh porodu stagnuje, lze jej do určité míry příznivě ovlivnit masáží břišní stěny fenky směrem od hrudní kosti ke slabinám. Účinné je i zvednutí feny na zadní nohy na dobu alespoň na dobu půl minuty nebo krátká procházka fenky. Dobrý výsledek přináší i přiložení štěňat ke strukům fenky, kdy se sáním mleziva podporuje produkce oxytocinu, který má příznivý vliv na děložní kontrakce. Zásahy do porodních cest v případě, kdy je štěně již za pánevním otvorem a fena pro vyčerpání a slabé kontrakce jej není schopná vypudit, jsou indikované pouze v případech, kdy hrozí nebezpečí zadušení pro stlačení pupečního provazce. V těchto případech přestává krevní oběh feny prostřednictvím pupečního provazce dodávat potřebnou okysličenou krev štěněti, to se reflektoricky nadýchne a může vdechnout plodovou vodu. Zde je na místě rychlá pomoc pro vybavení plodu uchopením dvěma prsty vzadu za týl  hlavičky (nebo za zadní nožičky, v případě zadní polohy) a lehkým tahem a vykroucením, synchronizovaně s děložními stahy štěně vybavit. Tuto praktiku však lze doporučit pouze v  případě, kdy hrozí nebezpečí zadušení štěněte, a to jen zkušeným porodníkům.

Pokud tyto opatření nepřináší efekt a příčinou nemožnosti vybavit štěňata přirozenou cestou je abnormálně velký plod, nereponovatelné polohy plodů, různé případy děložních torzí a změn polohy dělohy, nebo absence děložních stahů, je nutná neodkladná intervence veterináře, který případně rozhodne o dokončení porodu císařským řezem. I přes určité riziko, při dnešní erudici veterinářů a vybavení jejich pracovišť nemusíte mít obavy o pozitivní výsledek tohoto chirurgického řešení.

Po skončení porodu nastává stadium poporodní, kdy se součásti reprodukčního ústrojí feny vrací k normální činnosti. Fena se uklidní, má zájem o to se jít vyvenčit, a to bývá známka, že porod skončil. Po vyvenčení fenky, zvláště v městě, je nutno vždy otřít břicho a struky hadříkem se slabou desinfekcí (hypermangan, borová voda apod.), abychom zabránili přenosu nakažlivých onemocnění na štěňata, která ještě nemají vytvořenou imunitu.

Po skončení porodu odstraníme zašpiněné hadry ze dna bedny, vše převlečeme, a očistíme  fenu v okolí přezky. Pokud má zájem dáme ji případně lehkou stravu. Dostatek vody je nutný i v průběhu porodu. V dalším období je na místě kontrola feny i štěňat, ale zejména klid. Každopádně štěňátka nepřemisťujte, nehrabejte v nich a případné oslavy vrhu pořádejte v jiné místnosti. Návštěvy v bytě nejlépe na příští období (až do vakcinace štěňat) zakažte, či omezte na minimum, a zejména nedovolte vstup návštěvám s cizími psy. V tomto směru je metoda profylaxe a prevence možné infekce štěňátek, bez zatím nevytvořené imunity proti řadě nebezpečných nástrah velmi složitá a další doporučení najdete v další připravované rubrice. V dalším období 6-ti týdnů doporučuji pozorně sledovat, kromě zdravotního stavu štěňat a změn jejich chování, i stav feny-matky.

V závěru tohoto příspěvku bych rád upozornil, že zdaleka nejsou vyčerpány všechny alternativy, které v průběhu přípravy k porodu, vlastního porodu i poporodního období mohou nastat. Tyto možnosti budou případně zpracovány v dalším pokračování této problematiky.

 

                                         Autor příspěvku a foto: Ing.Jiří Formánek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

článek

(Veronika H., 26. 8. 2010 10:07)

Dobrý den, hezky napsaný článek, pro začínající chovatele, přínosné informace :)